sv.Ján Kapistránsky na krížiackych výpravach

* 24. jún 1386 Capestrano, Abruzzo, Taliansko
† 23. október 1456 Ilok, Uhorsko, dnes Chorvátsko
Sviatok: 23. október
Význam mena: Boh je milostivý (hebr.)
Atribút: zástava s krížom

Sv. Ján Kapistránsky

Za nejvýznamnější tažení Jana Kapistránského je považováno to, pro které se stal patronem všech vojenských kaplanů (10. 2. 1984). Na sklonku svého života se ještě v 70 letech s velkou aktivitou zapojil do obrany Bělehradu a celého křesťanství.

V roce 1453 se Turci zmocnili Cařihradu a plánovali likvidaci křesťanů na mnoha územích. Papež Mikuláš V. proto vyzval křesťanská knížata ke křižáckému tažení proti Turkům. Za stejným účelem svolal císař Bedřich III. říšský sněm do Řezna a další do Frankfurtu. Jan Kapistránský se na přání sienského biskupa Eneáše Sylvia zapojil do aktivit obrany křesťanství proti Turkům. Na sněmu ve Frankfurtu se snažil vyburcovat knížata z liknavosti k papežské výzvě a nadchnout k zastavení hrozící záplavy Turků. Přes Německo a Polsko přišel do hlavního města Uher – Budína (dnešní Budapešti). Na sněmu zde konaném přijal od papežského vyslance kard. Karvalaja kříž od papeže Kalixta III. s pověřením k náboru do křižáckého vojska proti Turkům. Mladý uherský král Ladislav svěřil vrchní velení šlechtici Janu Hunyadymu, který měl při tažení Jana Kapistrána po boku. Když se sultán Mohamed II. s ohromným tureckým pozemním vojskem za podpory válečného loďstva na Dunaji blížil k Bělehradu, očekával je Hunyady s mečem na pravém křídle a Jan Kapistránský s křížem na levém. Ten ve vojsku upevňoval kázeň, světil prapory, žehnal, napomínal, povzbuzoval a udržoval pořádek.

Po dobytí vnějších hradeb, které Turci rozstříleli, a jejich útoku na vniřní, Hunyady pozbýval pro tureckou přesilu naději na vítězství, ale Kapistrán z nejvyššího místa začal mávat korouhví a provolávat válečné heslo “Ježíš.” Vojáci jím posilováni setrvali na hradbách a na útočníky v příkopech s novou energií metali vřelou smůlu a zahnali je ohněm. Při ústupu 22. července je Jan Kapistránský se svým vojskem pronásledoval k jejich táboru za Sávou a významně přispěl k rozprášení Turků.

Slavné vítězství všichni křesťané přičítali zásluhám a modlitbám sedmdesátiletého řeholníka Kapistrána a po celé Evropě bylo s vděčností vyslovováno jeho jméno.

Jan Kapistránský po boji pečoval o morem nakaženého Jana Hunyadyho až do jeho smrti 11. srpna a následně byl zachvácen prudkou zimnicí. Přes velkou vyčerpanost se dal dovézt do Iloku u Dunaje v Chorvatsku, aby zde dodal zmužilosti vojákům, kteří byli v pohotovosti proti případnému dalšímu útoku Turků. Zde pak 23. října zemřel se jménem Ježíš na rtech.

Papež Lev X. v roce 1514 povolil úctu Jana Kapistránského, ale pouze v sulmonské diecézi. Papež Řehoř XV. ji v roce 1622 rozšířil asi na úrovni blahořečení a papež Inocenc X. tento stupeň úcty prý potvrdil 19. 12. 1650. Jan Kapistránský byl svatořečený 16. 10. 1690 papežem Alexandrem VIII. bez kanonizační buly. Tento zápis provedl r. 1724 papež Benedikt XIII.

V římském kalendáři byl uváděn od r. 1891 se slavením památky 28. 3. Při pokoncilní revizi tato byla přesunuta na datum úmrtí 23. 10.

catholica.cz

 

3.) Zjavenie Ježišovho sv. víťazného Kríža na nebi v roku Pána 1456

V máji roku Pána 1453 mohamedánski Turci dobyli Carihrad. Odvtedy sa cieľom ich výbojov stala stredná Európa. Pápež sa usiloval zorganizovať kresťanské vojsko, ktoré by zastavilo postup Turkov. Z jeho poverenia stáli na čele tohto neľahkého podujatia pápežský legát kardinál Juan de Carvajal, ďalej uhorský vojvodca Ján Huňady a svätý Ján Kapistránsky. Ján pôsobil predovšetkým ako kazateľ, ktorý získaval dobrovoľníkov na boj proti nepriateľom kresťanstva, a potom udržiaval dobrého ducha v kresťanskom vojsku. Po čase sa podarilo zostaviť dosť početnú armádu. Boli v nej však väčšinou neskúsení vidiečania, ktorí sa nemohli vyrovnať ostrieľaným a sfanatizovaným mohamedánskych tureckým bojovníkom. Preto sa tak Huňady ako aj pápežský legát báli pustiť do boja a chceli vyjednávať s Turkami. Ale svätý Ján Kapistránsky (1386 – 1456) nástojil na boji a podarilo sa mu získať na svoju stranu aj ostatných. K bitke prišlo pri Belehrade v dňoch 14. – 22. júla 1456. Kresťanské vojsko zvíťazilo a zastavilo tak na niekoľko desaťročí ďalší postup mohamedánskych Turkov.

Na pamiatku tohto slávneho víťazstva nad mohamedánskou armádou pokoriteľa Byzancie (r. 1453) sultána Muhammada II. Fátiha ustanovil pápež Kalixt III. sviatok Premenenia Pána na 6. augusta. Pápež Kalixt III. zomrel práve na tento sviatok, 6. augusta roku Pána 1458 .

Nemecký kartuziánsky mních, spisovateľ a prekladateľ Laurentius (Vavrinec) Surius (1522 – 1578) o tomto kresťanskom víťazstve nám zanechal toto vzácne svedectvo:

Svätý Ján (Kapistránsky) v prítomnosti nesmierneho zástupu robil veľké zázraky znamením svätého Kríža a skrze vzývanie najsladšieho mena Ježiš.

Nakoniec si ho vyžiadal uhorský kráľ Vladislav, keď sa Turci s veľkým vojskom proti nemu približovali, aby si skrze modlitbu a prosbu tohoto svätého muža vyprosil Božiu pomoc proti ukrutnému pohanskému nepriateľovi, ktorý s 200 tisíc, podľa iných 400 tisíc vojakmi prichádzal uvrhnúť do poddanstva pod svoju vládu celú uhorskú zem… (Svätý Ján Kapistránsky) dostal od pápeža Kalixta toho mena tretieho splnomocnenie ohlasovať kríž a tým, ktorý by proti tomuto hlavnému nepriateľovi kresťanstva chceli bojovať ho rozdávať. Robil to s takým účinkom, že za päť mesiacov takýto kríž z jeho rúk prijalo a na svoje šaty si zavesilo šesť tisíc mužov, aby so svojim vodcom Jánom Kapistránskym tiahli proti Turkom. S ním sa spojil vznešený hrdina a vodca Ján Huňady, miestokráľ uhorský a Sedmohradskej zeme.

Keď sa dostali k Veľkému Varadinu, svätý muž slúžil svätú omšu, po ktorej spadol dolu šíp, ako z neba vystrelený v prítomnosti a pred očami všetkých krížových vojakov (pozn. bolo ich omnoho menej ako Tureckých 60 tisíc), na ktorom zlatými písmenami boli napísané latinské slová:

 

„Ján, nestrachuj sa, buď pevný, pokračuj a dokonči, čo si začal, lebo v mojom mene a skrze moc svätého Kríža nad Turkami zvíťazíš.“

 


Vtedy napomenul svojich krížových vojakov, po vode sa preplevil do Velehradu (pozn. Belehradu), kde sa 16. dňa mesiaca júl roku 1450 (pozn. v skutočnosti 1456) nad mestom a kresťanským vojskom, a to veľmi nízko v povetrí ukázala veľká jasná hviezda a nad ňou jasne žiariaci veľký kríž, ktorá keď sa kresťanské vojská pohli ich nasledovala, ako kedysi ohnivý stĺp izraelský ľud (pozn. Ex 13, 21).

Zatiaľ čo Turci mesto s nesmiernou násilnosťou dobíjali, ono im vždy s veľkou silou odolávalo. Svätý Ján vtedy so svojimi vojakmi vytiahol proti menovanému nepriateľovi do poľa a tá hviezda ho sprevádzala; všetci vojaci jedným hlasom volali a kričali: „Ježiš, Ježiš!“ a 22. júla proti nepriateľovi s Božou pomocou tak udatne a mužne bojovali, že vyše 40 tisíc Turkov na mieste nechali, iní všetku zbraň, mnoho striebra a zlata, slovom všetky svoje veci zanechali ako korisť pre kresťanov a zbabelo sa dali na útek.“

(Ex Laurentio Surio)

Zdroj

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

  • Falošné ZJAVENIA VÍZIE – proroci

  • Falošné veštice – snáry – mágovia

  • Nebezpečné Hnutie NEW AGE

  • WEB.stránka zaoberajúc sa sektami

  • Viac o SEKTÁCH sa môžete dozvedieť u Borisa Rakovského

  • FILMY-HUDBA-LITERA…

%d bloggers like this: